jestřáb lesní (Accipiter Gentilis)

Třída	Ptáci- Aves
Řád	Dravci - Accipitriformes
Čeleď	jestřabovití - Accipitridae
Rod	Jestřáb - Accipiter
Druh	Jestřáb lesní - Accipiter gentilis

Vzhled

Jestřáb je vybaven silnými drápy, které jsou ostré jako břitva, což mu umožňuje snadno se zmocnit kořisti a usmrtit ji. Asijští ptáci jsou obvykle světle zbarvení, zatímco severoameričtí mají často tmavou hlavu. Samice jsou vždy větší a někdy až o polovinu těží než samci. Mladí ptáci jsou hnědí, případně již v našedivělém tónu. Krátká a poměrně široká křídla a dlouhá ocasní pera zajišťují jestřábovi dokonalou ovladatelnost v letu a dovolují mu obratně se vyhnout při lovu mezi stromy každé překážce. Na světě existuje více než 45 druhů jestřábů a krahujců. Jestřáb lesní je z nich největší.

Rozšíření

Jestřáb lesní má velmi rozsáhlé území rozšíření. Vyskytuje se jak v nížinách, tak v hornatých oblastech, ale podmínkou jsou vždy lesní porosty. Žije v nejrůznějších typech lesů, ale především tam, kde jsou tyto lesní plochy prostřídány pasekami, loukami, poli a jinými otevřenými prostorami. Vyhledává sice raději místa vzdálená od civilizace, ale blízkost lidských sídel mu v podstatě nevadí, protože zde může snadno lovit domácí drůbež. Lovecké území jestřábího páru má v průměru čtyři až šest kilometrů čtverečních a hranice tohoto území jednotlivé páry přísně respektují.
Jestřáb lesní u nás žije téměř v každém větším a starším lese, ať už jehličnatém či listnatém, ale velmi zřídka ho spatříme, protože je velmi plachý a uniká naší pozornosti skrytým způsobem života. Častokrát jsou známkou přítomnosti tohoto dravce v lese spíš objevené zbytky jeho kořisti nebo vývržky pod místem, kde sedává. S trochou štěstí však můžeme jestřába spatřit, když na lovu přeletuje klouzavým letem širší průseky či paseky v lese a vyhlíží kořist. Nejvhodnější dobou k pozorování těchto dravců jsou pěkné slunečné dny v březnu a dubnu, kdy tito ptáci krouží vysoko na nebi a provádějí své zásnubní lety. Silueta jestřába v letu připomíná většího krahujce.
Dále ho nalezneme v Evropě, v částech severní Afriky, ve Střední Asii a na severu Severní Ameriky.

Způsob života a potrava

Značná velikost umožňuje tomuto obratnému dravci usmrtit i tak velkou kořist, jako je králík či zajíc. Loví však i potkany a hlavně veverky, z ptáků si vybírá kurovité ptáky, například koroptve, tetřívky nebo bažanty. Ve střední Evropě loví především holuby, vrány a havrany, straky a sojky, ale spokojí se i s drobnější kořistí, jako jsou například drozdi nebo špačci. Jestřáb při lovu využívá momentu překvapení. Buď sedí nepozorován na vyvýšeném, ale vždy krytém místě na větvi stromu, nebo pomalu letí jen několik metrů nad zemí a snaží se vyhlédnutou kořist překvapit. Téměř vždy si k lovu vybírá zarostlý, nepřehledný terén plný houští a stromů. Pokud se mu podaří ulovit poněkud větší kořist, například králíka, zatáhne ji na klidné místo a teprve tam ji roztrhá na kousky. Jakmile se sám nasytí, odnáší zbytky kořisti mláďatům a samici do hnízda. Denní dávka potravy činí u dospělého jestřába přibližně 160 gramů masa.

Rozmnožování

Jestřábi se mohou rozmnožovat už ve druhém roce svého života, ale zahnízdí často až v roce třetím. Brzy na jaře si začínají mladí jestřábi vyhlížet svého partnera, se kterým pak většinou zůstávají po celý život. Zásnubní lety začíná samice. Tuto vzdušnou akrobacii pak provádějí oba partneři, se zpomalenými údery široce rozepjatých křídel oblétají hnízdiště, vyletují do výše a s přiloženými křídly padají střemhlav k zemi. Přitom předvádějí sněhobílá pera na spodní straně ocasu. Tuto vzdušnou hru opakují mnohokrát za sebou a pak zmizí v lese, kde na stromě v blízkosti hnízda proběhne páření. Hnízdo si jestřábi staví na vysokých stromech ve vidlicích větví či při kmeni stromu. Každý rok ho většinou obnovují a přistavují, ale někdy použijí staré hnízdo jiných dravců, které pak samice upraví. Vnitřek hnízda vystýlá drobnými větvičkami jehličnatých stromů nebo čerstvým listím. Samice klade vajíčka v odstupu dvou až tří dní a snůšku začne zahřívat většinou po snesení druhého vejce. Samec ji vždy během dne několikrát vystřídá, aby se mohla proletět. Mláďata se líhnou přibližně po pěti týdnech.

Ochrana

Největším nebezpečím pro jestřába je člověk, který ho ještě stále pronásleduje jako škodnou. I přes přísnou ochranu všech dravců jsou jestřábi stále ještě stříleni nebo chytáni do zvláštních pastí, tzv. jestřábích košů. Celkový počet hnízdících párů ve střední Evropě je dne odhadován na 20 000, a tak tento druh v současnosti není přímo ohrožen

Zdroj: http://www.priroda.cz/lexikon.php?detail=918